Příslušníci 53.pPzEB přispívají svým přístupem ve zdravotnických zařízeních k vysokému kreditu AČR

1.jpg
  • 20.4.2021
  • David Herber

Nemocnice Bílovec, Havířov, Karviná, Domovy seniorů a další zdravotnické zařízení po celém Moravskoslezském kraji. Zde všude, již několik měsíců, v nepřetržitém provozu působí příslušníci 53.pPzEB, kteří pomáhají zdravotnickému personálu zvládnout koronavirovou nákazu.

Zmiňovaná nemocnice v Bílovci poprvé požádala o pomoc Armádu v prosinci 2020. Tato pomoc byla směřovaná na výpomoc zdravotnickému personálu nemocnice, jehož byl v těchto dnech kritický nedostatek. Na žádost ředitele nemocnice v Bílovci společně s krajským koordinátorem intenzivní péče, tak byli poprvé v prosinci 2020 povolání k plnění tohoto úkolu vojáci 53.pPzEB.

„Nejkrizovější měsíc byl pro nás prosinec, kdy se sešly všechny možné varianty – absence personálu z nemocnice či karantény, svátky, vysoké příjmy pacientů, zahájení testování a další. Vojáci dodali jakýsi pocit pomocné ruky, snahu ulehčit aspoň trochu práci sester a ošetřovatelů a také byli součástí sociální komunikace, kdy se objevili noví lidé v kolektivu. Myslím si, že i armádní stejnokroj přinesl status autority, který pomohl ke zklidnění personální a psychické situace. Pacienti a zaměstnanci byli nadmíru spokojení s práci vojáků v rámci našeho zdravotnického zařízení. Vojákům byla svěřena činnost na odběrovém místě, kde vypomáhali s administrací a chodem odběrného místa, evidencí, koordinací a možná i ostrahy převážně dámského zdravotnického personálu. Dále vypomáhali na interním oddělení a také Covid jednotkách v rámci pomocných služeb. Všem příslušníkům a jejich kolegům napříč hodnostmi patří obrovské poděkování,“ konstatoval Ing. Josef Zajíc, ředitel Bílovecké nemocnice, a.s.

Nasazených pomocných zdravotních týmů z řad příslušníků 53.pPzEB byla naprostá většina, jedné takové skupině „vojenských zdravotníků“ velel nrtm. Aleš Grossmann, který po celou dlouhou dobu pracoval na JIP. „Mohu jen smeknout, nad profesionalitou lékařského a zdravotnického personálu, který plnil úkoly navzdory značné únavě a vyčerpání. Personál, který nás zaučoval a s kterým jsme spolupracovali, nás ohromil svou profesionalitou a vstřícným přístupem. Byly tam i smutné chvíle, kdy některý z pacientů bohužel zemřel, ale naštěstí i veselé, kdy pacient, který na tom nebyl nejlépe se začal uzdravovat.“

Obvykle se vojáci střídají v čtrnácti denních cyklech, nyní se vystřídal i odběrový tým, který v Bílovci pomáhal mimo jiné i na chirurgickém oddělení následné péče. „Získali jsme nespočet nových vědomostí a praktických zkušeností v oblasti zdravotnictví a všeobecné péče o pacienty. Naší pomocnou ruku nejvíce uvítaly sestry v péči s imobilními pacienty,především v průběhu velikonočních svátků a víkendů. Díky naší laskavosti, lidskosti a pracovitosti jsme si získali bez nadsázky velké přátelství, jak personálu, tak i hospitalizovaných pacientů,“ sdělil příslušník 532.prEB rtn. Tomáš Žůrek.

Poděkování za svou dobře odvedenou práci neminulo ani vojáky, kteří působili v Sociálním zařízení města Bílovec. „Zelení andělé, tak jsme říkali vojákům, kteří se zapojili do pracovního procesu bez obtíží a byli velmi ochotní a nápomocní během všech úkolů přímé péče, čímž nám značně odlehčili při personální krizi. Nebáli se vyplnit jakýkoliv úkol a co je důležité, dalo se na ně spolehnout. Mají od nás všech velký obdiv, jak dlouho to v takovém tempu vydrželi. Velmi oceňujeme nasazení vojáků. Jejich přítomnost v zařízení, neutichající optimismus a dobrá nálada podpořila klienty i samotné zaměstnance. Nebáli se ani vyplňování volného času klientů. Zpívali si s nimi, hráli hry, jejich zápal pro věc motivoval nás všechny. Jsme vděčni, že jsme je tady měli. Pomohli nám jak fyzicky, tak se nebojím říct, že také psychicky“ zmínila se v děkovném dopise vedoucí organizační složky Sociálního zařízení města Bílovce.