Historie pluku

Historie 53. pluku průzkumu a elektronického boje

Motto:

„Mnoho práce bylo vykonáno, mnoho osobního strádání prožito. Svět se mění, lidé odcházejí a vzpomínky blednou. Staré záznamy a žloutnoucí fotografie skončily roztroušeny, povědomí o jménech, názvech a kořenech tradic se vytrácí. Přitom kdo nezná a neváží si skutků svých předchůdců, těžko může očekávat něco jiného od svých následovníků. Pokusme se proto postavit neúprosnému času a shromáždit na jednom místě co nejvíce informací, dokud to ještě jde“.

                                                                              Jessie (skautský vedoucí)

Na úvod výkladu historie 53. pluku průzkumu a elektronického boje je nutné zdůraznit, že v poválečné historii Československa existovaly odděleně útvary „zvláštního určení“, zabývající se získáváním informací z elektromagnetického spektra, útvary radioelektronického boje, zkráceně REB, jejichž primárním úkolem bylo rušit elektronické prostředky nepřítele (ale také o něm získávat informace), a dále pak útvary průzkumu (obecně). Ty získávaly informace různými druhy bojového průzkumu, ale měly ve své sestavě také rádiové roty respektive roty rádiového a radiotechnického průzkumu, které získávaly informace z elektromagnetického spektra.

K rozvoji rádiového a radiotechnického průzkumu došlo v šedesátých letech 20. století. Tento druh průzkumu je veden z terénních dominant. Vzhledem k tehdejšímu politicky bipolárnímu světu se tedy nemůžeme divit, že byly úkoly radioelektronického průzkumu plněny převážně na významných výškových stanovištích jihozápadní hranice Československé republiky. Zpočátku přímo z techniky na jednotlivých kótách. Později byla vybudována stacionární stanoviště. K rozvoji výstavby stacionárních stanovišť došlo převážně v letech 1968 až 1975. Stanoviště byla provozována průzkumnými vojenskými útvary, přičemž nebylo výjimkou, že na jednom stanovišti pracovaly průzkumné jednotky z více útvarů. Útvary lze členit do tří skupin, podle jejich přímé podřízenosti v rámci tehdejší Československé lidové armády (ČSLA). Byly to útvary v přímé podřízenosti Západního vojenského okruhu (ZVO) Tábor, dále útvary v podřízenosti armádního stupně a v neposlední řadě existovaly rádiové roty průzkumných praporů u prvosledových divizí. No a ještě zde byl speciální útvar na úrovni Zpravodajské zprávy Generálního štábu (ZO/GŠ).

V 70. a 80. letech 20. století byla následující organizace. ZVO Tábor měl ve své podřízenosti původně prapory, později pluky s dislokací ve Zbirohu a Litoměřicích. Od roku 1985 sloučených do 7. radiotechnické brigády ZU Zbiroh (VÚ7495), která měla ve své podřízenosti 77. radiotechnický prapor ZU Mariánské Lázně (VÚ9181), 78. radiotechnický prapor ZU Klenčí pod Čechovem (VÚ6778), 79. rádiový prapor ZU Litoměřice a Výcvikové středisko rádiového a radiotechnického průzkumu Litoměřice. V té době byl v Litoměřicích respektive v Trnovanech dislokován také útvar v přímé podřízenosti ZO/GŠ - 78. rádiové středisko ZU.

V přímé podřízenosti armády byly 71. rádiový prapor ZU Kladno (1. armáda) a 74. rádiový prapor ZU (4. armáda) Horažďovice (oba útvary později jako radiotechnické pluky ZU).

U divizí byly 1. průzkumný prapor Podbořany (1.tanková divize Slaný), 2. průzkumný prapor Janovice nad Úhlavou (2.motostřelecká divize Sušice), 9. průzkumný prapor Kašperské Hory (9.tanková divize Tábor), 15. průzkumný prapor Vimperk (15. motostřelecké divize České Budějovice), 19. průzkumný prapor Tachov (19.motostřelecká divize Plzeň) a 20. průzkumný prapor Cheb (20.motostřelecká divize Karlovy Vary). Divizní průzkumné jednotky samozřejmě existovaly již v 50. a 60. letech 20. století. Jejich organizace a dislokace se během desetiletí poměrně dynamicky měnila. Zde je prezentován stav v 70. a 80. letech, a to se zaměřením na „bojové“ prvosledové prapory.

Rádiový průzkum nebo obecně průzkum se však nevedl jen na jihozápadní hranici, i když zde byl nejintenzivnější. Za všechna pracoviště jmenujme  jednotku rádiového průzkumu a zaměřování dislokovanou ve Slovenském Grobu u Bratislavy, stanoviště rádiových zaměřovačů Chotěšov, Jiříkov a Újezd u Uničova (jednotky a pracoviště v podřízenosti 79. rádiového praporu ZU Litoměřice nebo speciálního útvaru v podřízenosti ZS/GŠ - 78. radiového střediska ZU Litoměřice).

Jednotky REB tvořili opět útvary v podřízenosti ZVO Tábor a velitelství 1. a 4. armády. Byl to 1. smíšený pluk REB Kolín (ZVO Tábor), 3. smíšený pluk REB Mariánské Lázně (1. armáda) a 4. rádiový prapor REB (4. armáda) Český Krumlov – od roku 1989 smíšený pluk REB, v roce 1991 přesunutý do Štůrova. Pro zajímavost, již v té době existovala 101. letka bezpilotních průzkumných prostředků Stříbro a 104. letka bezpilotních průzkumných prostředků Písek – Krašovice.

Rovněž je nutné podotknout, že v podřízenosti 7. armády Protivzdušné obrany státu (PVOS), tedy u jiné složky armády, byl k 1. srpnu 1974 zřízen 7. radiotechnický prapor REB České Budějovice. A to proto, že jeho přímý následovník byl mnohem později, v roce 2005 sloučen se 111. praporem EB, aby spolu tvořili základ budoucí 53. brigády pasivních systémů a elektronického boje Opava. Oba útvary se během historie ještě před svým sloučením setkali už dříve, kdy k 1. lednu 2003 přešla technika KRTP-96 BORAP a SDD spolu s personálem od 111. praporu EB do Českých Budějovic k tehdy již 4. praporu EB v podřízenosti Velitelství vzdušných sil.

Stacionární průzkumná stanoviště byla na kótách Dyleň (940 m.n.m.) – 77. rtpr ZU Mariánské Lázně, Havran (894 m.n.m.) – 77. rtpr ZU Mariánské Lázně, Velký Zvon (859 m.n.m.) – 7. rtb ZU, 71. radiotechnický pluk ZU Kladno, ruská Ramona, Čerchov (1041 m.n.m.) – 78. rtpr ZU Klenčí pod Čechovem, Milíře (vrch Javořina u Tachova) - 19. průzkumný prapor Tachov a ruská jednotka, Poledník (1315 m.n.m.) – 15. průzkumný prapor Vimperk a 9. průzkumný prapor Kašperské hory a rádiová rota od 7. rtb ZU. Zmínil bych ještě kótu Rozsocha (757,5 m.n.m) nedaleko od Tachova, která byla užívána jako jedno ze stanovišť ruské Ramony na našem území, stanoviště Tišina (791,3 m.n.m.) nedaleko Dyleně, kde probíhaly zkoušky radiotechnických pátračů a kde bylo stanoviště rádiové roty 1. průzkumného praporu Podbořany, stanoviště Chodská Lhota náležející 2. průzkumnému praporu Janovice nad Úhlavou. Zaměřovací základnu radiotechnického průzkumu 77. rtpr ZU tvořily stanoviště Zvon – Havran – Dyleň, základnu 78. rtpr ZU tvořily stanoviště Čerchov – Velký Zvon – Havran. Pro úplnost rádiová rota 20. průzkumného praporu Cheb působila z prostoru Aš. Popsané obsazení stanovišť je nutné brát jako orientační, protože se v průběhu desetiletí měnilo. Navíc zde byla také odloučená pracoviště 78. rádiového střediska ZU Litoměřice.

Z již uvedeného je vidět, jak složitá a pro laika komplikovaná byla struktura, byť jen malé části armády. Za počátek současné 53. brigády průzkumu a elektronického boje, kontinuálně nepřerušený postupnými reorganizacemi, můžeme považovat vznik Vojenského útvaru 7495 Zbiroh – vznik 7. radiotechnického praporu k 1. září 1961. Ten byl k 1. říjnu 1962 rozšířen na 7. radiotechnický pluk ZU Zbiroh s odloučeným pracovištěm v Mariánských Lázních. Dne 1. listopadu 1985 byl 7. radiotechnický pluk ZU Zbiroh sloučen se 7. rádiovým plukem ZU Litoměřice do 7. radiotechnické brigády ZU Zbiroh. 7. radiotechnická brigáda ZU měla ve své podřízenosti 77. radiotechnický prapor ZU Mariánské Lázně (VÚ9181), který vznikl sloučením 1. radiotechnického praporu Tachov, 3. radiotechnického praporu Mariánské Lázně a roty VKV Mariánské Lázně.

K 1. prosinci 1991 byla 7. radiotechnická brigáda ZU transformována do 1. radiotechnického střediska Zbiroh (v podřízenosti ZVO) s podřízeným 11. radiotechnickým uzlem (v roce 1993 reorganizovaným na 1. rtu) Litoměřice, který vznikl sloučením 77. radiotechnického praporu ZU Mariánské Lázně a Výcvikového střediska rádiového a radiotechnického průzkumu ZU Litoměřice. Průzkumné stanoviště 11. rtu Litoměřice bylo ve VVP Tisá. Pod 1. radiotechnickým střediskem byl také 12. radiotechnický uzel Klenčí pod Čechovem. K 1. červnu 1993 se 11. rtu Litoměřice reorganizuje na 1. radiotechnický uzel Litoměřice a z části sil se současně formuje 2. radiotechnický uzel Opava s odloučeným pracovištěm Mikulov, později i Žitková. Velitel uzlu major Peter Strmeň. 2. radiotechnický uzel byl složen ze skupin elektronického průzkumu (21. a 22. skEPz Opava a 24. skEPz Mikulov - velitelé mjr. Karel Musílek, npor. Lubomír Paulík, npor. Ivo Náhlík) a byl podřízen Vojenskému velitelství Střed Olomouc.

Po příchodu jednotek elektronického průzkumu na Moravu se při plnění jejich úkolu opakovala situace z 60. a 70. let 20. století na jihozápadní hranici. Průzkum byl veden přímo z techniky na logisticky nezabezpečených terénních dominantách. V počátcích šlo o to, vybrat vhodná stanoviště. Proto byla rádiovou a radiotechnickou technikou nejdříve zkoušena stanoviště již obsazená armádou za jiným účelem. Například opouštěná radiolokační stanoviště, prostory protiletadlového raketového vojska, kasárna a podobně. Například Žitková, Pusté Jakartice, Služovice, Sokolnice – Moravský Krumlov – Božice pro KRTP-81, Rebešovice. Zkoušeny byly ale mnohé armádou dosud neobsazené kóty. Například Vysoký Roh u Mikulova, Froblov – Benkovice – Hrabyně pro KRTP-81, Kraví hora u Města Albrechtice a další. Za velmi pozitivní jev té doby můžeme považovat příchod řady zkušených vojáků od reorganizovaných protiletadlových raketových oddílů, především Služovice a Březová (Leskovec), z podřízenosti 77. protiletadlového raketového pluku Ostrava, ale i jiných útvarů, kteří doplnili neúplné řady specialistů EB přicházejících z Čech.

K 1. červenci 1994 byla v Čechách vytvořena 1. brigáda vojenského zpravodajství Zbiroh s 1. praporem hloubkového průzkumu Zbiroh, 11. praporem elektronického průzkumu Klenčí pod Čechovem, 12. praporem elektronického průzkumu Kříženec a 13. praporem elektronického průzkumu Nakléřov (stanoviště bylo dobudováno v roce 1997). K 1. říjnu 1997 byla 1. brigáda vojenského zpravodajství Zbiroh reorganizována na 12. výcvikovou a mobilizační základnu vojenského zpravodajství a elektronického boje Zbiroh s podřízenými středisky. 12. brigáda zaniká k 30. prosinci 1999. Její část pod označením 114. výcvikové středisko průzkumu a elektronického boje je redislokováno do Prostějova do podřízenosti 11. brigády vojenského zpravodajství a EB a později spolu s ní zrušeno. Stanoviště Kříženec přešlo krátce pod 111. prapor EB, poté od 1. října 2000 pod 11. průzkumný prapor Prostějov, konečně k 1.1. 2003 opět k 111. praporu EB. Stanoviště Nakléřov přešlo pod 2. průzkumný prapor Strašice (dříve Vimperk) a po jeho zrušení rovněž pod 111. prapor EB. Ve stejném období přešla jedna rota EB 111. praporu EB do podřízenosti  7. průzkumného praporu Kroměříž (rota byla nadále dislokována v Opavě), aby se po jeho zrušení v roce 2003 opět vrátila ke 111. praporu EB.

Pro nalezení historických kořenů 53. brigády průzkumu a elektronického boje je důležité, že v roce 1994 vzniká v Kroměříži 2. odřad hloubkového průzkumu. Ten je později transformován do 2. praporu hloubkového průzkumu Prostějov v podřízenosti  2. brigády vojenského zpravodajství.

K 1. dubnu 1995 vzniká 2. brigáda vojenského zpravodajství Prostějov, velitel plk. Jan Neplech (v podřízenosti 2. armádního sboru Olomouc) s podřízenými průzkumnými prapory, a to 2. praporem hloubkového průzkumu Prostějov, velitel pplk. Vladimír Stříž, 21. prapor radioelektronického průzkumu Opava, velitel pplk.Július Kováčik, 22. prapor radioelektronického průzkumu Osoblaha, velitel kpt. Lubomír Paulík, 23. prapor radioelektronického průzkumu Mikulov, velitel mjr. Zdeněk Mikulský.

K 1. říjnu 1997 je 2. bvz reorganizována na 11. brigádu vojenského zpravodajství a REB Prostějov (v podřízenosti Velitelství pozemního vojska Olomouc). Současně zaniká 2. smíšený pluk REB Lipník nad Bečvou, který zde byl přemístěn z Mariánských Lázní (původně 3.smp REB, kasárna Hamrníky, kde tehdy sídlil i 77. radiotechnický prapor ZU). Z 21. praporu REPz a REB (změna názvu souvisela s převzetím působnosti REB) vzniká 111. prapor radioelektronického průzkumu a REB Opava. 11. bvz a EB má tehdy ve své podřízenosti dále 112. prapor radioelektronického průzkumu a REB Mikulov, 113. prapor radioelektronického průzkumu a REB Kolín, 115. prapor hloubkového průzkumu Prostějov (vzniklý z 2. praporu hloubkového průzkumu), 116. letku bezpilotních průzkumných prostředků Pardubice a zabezpečovací jednotky - 117. spojovací prapor a 118. prapor logistické podpory. Obě dislokované v Prostějově. V roce 2000 bylo 111. praporu REPz a REB předáno do užívání stanoviště Kraví hora (často také nazývané Osoblaha 2) a bylo opuštěno pracoviště v Osoblaze. 11. bvz a EB je k 1. říjnu 2001 reorganizována na 11. výcvikovou základnu průzkumu a EB a zaniká k 30. červnu 2003. Opavský prapor je k 1. říjnu 1998 přejmenován na 111. prapor EB Opava (stejně tak i 112. a 113. prapor EB) a po zrušení 11. VZ Pz a EB pak existuje samostatně v přímé podřízenosti Velitelství pozemních sil respektive Velitelství společných sil Olomouc až do 30. září 2005. Ostatní prapory EB jsou zrušeny nebo reorganizovány do samostatných pracovišť v dané dislokaci v podřízenosti 111. praporu EB Opava včetně většiny personálu a techniky. 115. prapor hloubkového průzkumu je rovněž zrušen a na jeho základě je k 1. říjnu 2000 vytvořen 11. průzkumný prapor Prostějov (v podřízenosti 1. mechanizované divize Brno). Jeho součástí je Středisko EB Kříženec (původně výše zmíněný 12. prapor elektronického průzkumu respektive Středisko EB „C“ 111. praporu EB), dva roje bezpilotních průzkumných prostředků (část personálu a technika z původní 116. letky bezpilotních průzkumných prostředků).

K 30. listopadu 2003 je zrušen 2. průzkumný prapor Strašice (2. mechanizované brigády), 4. průzkumný prapor Bechyně (4. brigády rychlého nasazení), 7. průzkumný prapor Kroměříž (7. mechanizované brigády) a 11. průzkumný prapor Prostějov. Dnem 1. prosince 2003 vzniká na bázi 11. průzkumného praporu 102. průzkumný prapor Prostějov v podřízenosti Velitelství Společných sil. Zrušením jmenovaných průzkumných praporů se tak stává jediným průzkumným praporem AČR. Personál, materiál a technika nového 102. průzkumného praporu je postavena převážně na původním 11. průzkumném praporu Prostějov a 7. průzkumném praporu Kroměříž.

Nyní se v historii ještě vraťme k již zmiňovanému 7. radiotechnickému praporu REB České Budějovice v podřízenosti 7. armády PVOS, zřízenému k 1. srpnu 1974. Ten byl k 30. listopadu 1991 zrušen. Na jeho základě vzniklo 4. středisko radioelektronického rušení, které bylo k 1. lednu 1995 reorganizováno na 4. radiotechnický pluk REB (nejdříve v podřízenosti 4. sboru PVO, od 1. července 1997 pod Velitelstvím vzdušných sil). K 1. říjnu 1997 byl pluk reorganizován na 42. radiotechnický prapor REB, později EB. Dne 1. ledna 2000 byl pluk transformován do 4. praporu EB a 1. dubna 2003 do 53. centra pasivních systémů a elektronického boje (v podřízenosti 5. velitelství specializovaných sil Stará Boleslav, od 1. prosince 2003 v podřízenosti Velitelství společných sil Olomouc), a to stále v posádce České Budějovice. V té době měl ve své výzbroji nejen techniku rádiového průzkumu 1. a 2. leteckého pásma (RUL-M) a rušení, ale jak již bylo zmíněno, také techniku převelenou k 1. březnu 2003 od 111. praporu EB. Tedy stanice SDD a KRTP-96 BORAP. Zaveden byl také prototyp systému VĚRA S/M a na konci roku 2004 plnohodnotná verze systému VĚRA S/M. Útvar původně zaměřený na radioelektronický průzkum a rušení vzdušných cílů se tedy od té doby stal specializovaným útvarem na pasivní sledovací systémy v AČR.

Dne 30. září 2005 je zrušeno 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje České Budějovice a 111. prapor EB Opava.

Dne 1. října 2005 vzniká v posádce Opava 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje (Velitelství společných sil), velitel pplk. Petr Milčický, ze zrušeného 111. praporu EB Opava a zrušeného 53. centra pasivních systémů a EB České Budějovice. Nové Centrum má v podřízenosti 531. středisko pasivních systémů České Budějovice, velitel mjr. Jiří Postupa, a 532. středisko  elektronického boje Opava, velitel pplk. Petr Čepčianský. 1. listopadu 2006 propůjčil prezident republiky Václav Klaus útvaru čestný název „generála Heliodora Píky“. K 1. říjnu 2007 je Centrum přejmenováno na 53. brigádu pasivních systémů a elektronického boje Opava a její Střediska přejmenována na prapory. V roce 2009 byl 531. prapor PS přestěhován z Českých Budějovic do Tábora. Ostatní útvary brigády zůstaly v Opavě.

Další nová kapitola v historii byla zahájena 1. ledna 2011, kdy byla 53. brigáda PS a EB reorganizována na 53. brigádu průzkumu a elektronického boje Opava. Byla provedena celková restrukturalizace štábu Velitelství 53. brigády průzkumu a elektronického boje, byly sloučeny a reorganizovány prapory pasivních systémů a elektronického boje do jednoho 532. praporu elektronického boje Opava. Byl reorganizován a do podřízenosti brigády byl nově zařazen 102. průzkumný prapor Prostějov. Tímto krokem byly sdruženy průzkum a elektronický boj do jednoho svazku. Historický vývoj ve třech zdánlivě oddělených liniích – průzkum, rádiový a radiotechnický průzkum, radioelektronický boj, během desetiletí vzájemně provázaných, se tak setkal v podobě 53. brigády průzkumu a elektronického boje.

Poznámka: Laskavý čtenář nechť promine případné nepřesnosti nebo chyby. Své poznámky, doplňky, fotografie atd., prosím adresujte kontaktní osobě. Všechny připomínky jsou vítány.